Nadešel poslední výken letošních prázdnin a naskytla se příležitost ho strávit s fajn lidičkama na chatě nad Vranovskou přehradou. Takže hurá nato. Předpověď počasí nevypadala nic moc, ale i přes to jsme ráno v 9.30 odjížděli nabalení jako na týden směr Vranov nad Dyjí. Já s Berrym jsme se nacpali do auta k Báře, Honzovi a Jessince. Ve druhém autě jeli majitelé chaty Ondra, Monča a Helík s Maylou ......
Cesta nám zabrala slabé dvě hodinky. Jelo se nám pěkně až na kousek z prudkého kopce po poměrně šílené cestě k chatě. Chatička to byla pěkná a i dost velká. První den jsme vybylili a udělali si kratší prochajdu s čoklíkama. Jessinka po dlouhé době měla o zážitky postaráno-měla úraz packy a od té doby prakticky nikde nebyla-páníci jí vybavili zbrusu novou ortézou a ona se konečně mohla vydat s náma na prochajdu do lesa. Cestu nám vybíral Ondra, který na to byl vybaven spešl mobilem a děsně podrobnýma mapama. Takže jsme se stratili jenom jednou. 
Když jsem došli z téhle procházky k chatě tak jsme usoudili, že počasí nám přeje-vysvitlo sluníčko-a že by byla škoda zůstávat tu,když venku je tak krásně. Jess a Helíka jsme teda odložili spát do chatičky a s poloviční smečkou jsme vyrazili ještě mrknout se do blízkého městečka. Berry s Maylou se ještě cestou tam stihli vykoupat v přehradě. Ve městě jsme si zašli na palačinku a limču. Mayla v hospůdce zjistila, že jí je kosa a tak jí Monča musela zabalit do mikiny. Vypadala jak malej eskymák, ale tvářila se u toho děsně spokojeně. Cestou zpátky na chatu sice ještě trochu oschla, ale i tak 
se v chatě zase ráda zachoulila do deky.No a když jsme došli tak jsme si uklohnili něco dobrého k snědku a už byl večer. Nejdřív jsme hráli karty a pak došla řada na Carcason. To je nějaká hra, kde se tvoří pomocí kartiček města, cesty a tak. Já to sice hrála poprvé a se záškodníkem Honzou ale i tak jsem vyhrála. Druhý den jsme se dopoledne vydali kolem přehrady. Docela mě překvapilo jaké velké množství chat a chatek tu je. Bylo to tu jednoduše řečeno posypáno chatkami. Šli jsme po široké cestě, která postupně navazovala na užší a užší a pak jsme šli všichni za sebou jako káčátka a náhle děsně strmý svah a cesta fuč. Statečně jsme ho všichni vylezli, včetně Jess s její ortézou-já jsem ho tedy brala doslova po čtyřech. Na kopci jsme se výtězoslavně vyfotili a šli jsme dál směr naše chatka. V chatě následoval oběd, balení, úklid a hurá domů. Jenže ouha ten šílený kopec, co vedle k chatě byl najednou do kopce. Ondra to vyfrčel bez problému, Honza se seknul hned za chatou a my jsme museli všichni tlačit (1,5tunu vážící auto do kopce
). Nakonec se nám to povedlo a sláva pořádnejm rovnejm asfaltkám! Po cestě si ještě Bára všimla nějakého lomu. Takže jsme se od Kubíčků odpojili a ještě si udělali plavací zastávku v zatopeném lomu. No oni vlastně plavali jen psi a Honza-no a mě málem vypadli oči z důlků
. Cesta domů pak utekla jak voda. Všem se nám tam děsně líbilo a Berry je uplně utahanej ještě teď.
Fotky z této akce najdete ZDE
