Rozhodla jsem se, že po několika trénincích, zkusíme složit zkoušku ZVOP (zkoušku vloh ovčáckého psa). Jde o základní zkoušku pro pasení ovcí. No vlastně ona to není zkouška jako taková jde o hodnocení zda má pes vůbec vlohy k pasení. Využila jsem toho, že zkouška se bude konat v Budišově a Berryho tam nahlásila . Moc se mi líbilo, že se zkoušky budou konat zrovna tam, protože od nás je to nejblíž ("pouhé dvě hodiny jízdy po dálnici") a taky už jsme to tam trochu znali z předchozích tréninků. Musím říct, že kdyby se tyto zkoušky konaly až někde u Praha nebo v jižních Čechách tak bych tam zcela jistě nejela.
Poprvé jsem řídila celou cestu. Tentokrát se mi podařílo ukecat Pavlu aby s námi jela. Vyjížděla jsem v šest ráno a jela pro Páju, pak ještě natankovat a hurá rovnou do Budišova.
Dojeli jsme tam asi o půl deváté. Podla propozic zrovna začala přejímka psů, která mělo trvat do půl desáté. Kolem desáté jsme se tedy přesunuli na pastvu a pesani se konečně mohli podívat na ovečky, které nám paní Kynclová se svými psy nahnala. Ze stádečka vybrala na zkoušky ZVOP asi pět ovcí. Ty pak měli tu čest účastnit se Berryho a nejen jeho první zkoušky v pasení ovcí. Podle seznamu bylo na ZVOPky nahlášeno téměř 25 psů. Převážná část byly samožřejmě border colie, hned na nimi co se týče množství se umístili australští ovčáci a pak jsem tu viděla ještě belgické ovčáky,chodáka a šeltičky. Na vyšších zkouškách už byly k vidění jen borderky a šeltičky-zatím žádný australáček.
Naše zkoušky probíhali poměrně rychle. Někteří psi-převážně border colie oběhli jen pár koleček kolem ohrady a měli hotovo. 
Jiní teda hlavně ti, co nebyli border colie, se šli podívat i do ohrady přímo za ovečkama. Asi proto, aby se pan rozhodčí ujistil, že mají o ovečky skutečný zájem. Někteří včetně několika borderek měli opravdu zájem, až tak velký že mi přišlo, že je spíš chtějí sežrat než pást. To u této zkoušky ale asi nevadí. My jsme ovce sníst rozhodně nechtěli, naopak Berouš je k nim fakt hodnej. Nikdy po žádné nevystartovat a to se mi na něm líbí. Samozřejmě i my jsme se podívali do ohrádky rovnou za ovcema. Je fakt, že kolem ohrady to Berryho moc nebavilo, ale v přímém kontaktu s ovcemi už byl super. To víte, proč by se namáhal a honil ovce když jsou za plotem - to přece nemá cenu - nikam je stejně nemůže nahnat. Asi tak to viděl Berouš. Nahánět ovce má podle něj smysl teprve když je přímo s nima. Do tý doby je tu spousta jiných zajímavých věcí k očuchání :-) ZVOPky jsme nakonec zvládli.
Po ZVOPkách následovala pauza na oběd. Během které jsme se dali do řeči s Johankou a Aničkou, které měli s sebou hned tři australáčky a jednoho mega méďu. Zbytek dne jsme s nima prokecali jak jinak než o psech. Anička musela jet domů dřív, ale s Johankou jsme odjížděli zároveň až úplně poslední. Vyslechly jsme s Pájou spoustu cenných rad, ale hlavně bylo moc fajn pobavily s někým kdo psů rozumí a má je opravdově rád. Dokonce jsme vzlády i prochajdu s čoklíkama po blížských pastvinách. Takže holky dík za bezva popovídání a zase někdy příště.
